Mohou ještě v dnešní přesycené nabídce rozvojových aktivit uspět "tradiční" kurzy soft skills?

Aktuální nabídka rozvojových aktivit obsahuje vše, co si jen lze představit. Od všech možných forem, zaměření obsahu, časového rozsahu, účelu, systematičnosti atd. Zájemce (firma, personalista, individuální klient) si má z čeho vybírat. Nabídka evidentně výrazně převyšuje poptávku.
A pro zájemce vyvstává otázka který kurz vybrat, podle čeho? Jak zajistit, aby čas účastníků byl smysluplně investován?"Lektořině" se věnuju od r. 2005. Na tuto dráhu jsem nastoupil pro předchozí patnáctileté podnikatelské praxi vlastně náhodou. Nedávno jsem spočítal, že jsem doposud vedl přes 2.500 prezenčních a ON-LINE kurzů pro cca 30.000 účastníků ve více jak 250 organizacích.
Stále častěji v úvodním "kolečku" účastníků slyším věty typu: "Takových podobných kurzů už jsem absolvoval nespočet, takže nevím, proč mě sem poslali", nebo: "Sleduju docela často videokurzy a webináře, takže se už nic nového nemůžu naučit" atd.
A pak na konci kurzu naopak slyším třeba: "Konečně jsem získal jednoduché a praktické návody jak zlepšit svou praxi", nebo: "Ty kurzy před tím to byla samá teorie, ale tady to bylo skutečně o realitě v našem provozu" a pod.A protože se chci sám zlepšovat v tom co dělám, ptám se sám sebe čím to je? Počáteční skepse a jasná vize zlepšení praxe na závěr?
Odpověď mi do velké míry dává benchmarking, který mám možnost realizovat, když vedu kurzy lektorských dovedností.
Drtivá většina účastníků těchto kurzů ke své roli na začátku přistupuje tak, že vlastně říká: "Já učím, probírám, prezentuji, ukazuji, .......". Ti nejlepší ke své roli přistupují odlišně a to tak, že: "Já neučím, já se snažím řídit rozvojovou aktivitu tak, abych v hlavách účastníků nastartoval a udržel přirozený proces učení a mechanismů vytváření podvědomých efektivních návyků". A když v průběhu těchto lektorských kurzů analyzujeme jejich přípravu na rozvojové aktivity, jsou ostatní účastníci fascinovaní jejich minutovými itineráři, podle kterých své kurzy vedou.
Je to partitura jejich úžasné lektorské symfonie, ze které je personalista či zadavatel naprosto jednoznačně schopen rozpoznat její kvalitu.
A ještě bych přidal to, že tito kvalitní lektoři se vyznačují tím, že se nejprve ptají PROČ mají rozvojovou aktivitu realizovat, pak uvažují JAK ji nejefektivněji řídit aby naplnila definované cíle a pak teprve CO zařadí do obsahu. Takové kurzy uspějí a jsou konkurenceschopné bez ohledu na to, jestli jsou prezenční nebo ON-LINE.

Jsem tedy přesvědčen, že prezenční vzdělávací aktivity, vedené lektory s praktickou zkušeností a současně striktně uplatňujícími didaktické zásady v minutových itinerářích (které jsou ukotveny v kvalifikačním rámci NSK - Lektor dalšího vzdělávání), jsou nejefektivnější formou rozvoje lidského potenciálu.

Jen přemýšlím, proč tak málo zadavatelů vzdělávání, si takové minutové scénáře rozvojových aktivit nenechává samo předkládat před konáním kurzu. Protože když jim je předložím sám, tak to vyvolá pozitivní překvapení a rozptýlí to jakékoliv obavy o průběhu a přínosnosti připravované rozvojové aktivity.