Inspirace příběhem Augusta Pullmana.

Tři věci, které ti nikdo nemůže vzít.

Co ti nikdo nemůže vzít, je tvá víra, tvé odhodlání, tvé vědomosti a dovednosti. Jak jednoduché.

Neustálé učení, zkoumání nových poznatků rozšiřování si svého obzoru je "zákon přežití" pro ty, kteří chtějí žít svobodně a nezávisle, mít úspěch. Jak ale pracovat s vírou a odhodláním? Když se věci daří, je to OK. Víra a odhodlání jdou s úspěchem ruku v ruce. Co když se ale dařit přestane, dokonce se nedaří delší dobu? Tady nejčastěji selháváme. Náš zásobník víry a odhodlání se vyprazdňuje. Začne s námi zmítat skepse, pocit zmaru, deprese, beznaděje. 

Potřebujeme nutně nějaké "nakopnutí", živou vodu a doplnit náš zásobník. Dokonce náš zásobník musíme doplňovat pravidelně. 

Mně osobně skvěle fungují příběhy jiných, kdy někdo překoná "sám sebe", nepřízeň osudu, útisk, nespravedlnost, kdy slabší zvítězí nad silnějším a pod. A ve světle takových příběhů, jsou zpravidla naše problémy a neúspěchy zanedbatelné. Jeden takový bych Vám chtěl doporučit.

O víkendu mne zaujala na NETFLIXu upoutávka filmu Wonder / (Ne)obyčejný kluk /, protože v něm hraje má oblíbenkyně Julia Roberts. A tak jsem zmáčkl tlačítko PLAY.

Pohltil mne fascinující a dojemný příběh Augusta Pullmana, který se narodil s velkou vadou obličeje, která mu bránila navštěvovat školu, chodit ven a hrát si s jinými dětmi. Je postaven do situace, kdy ve svých 10 letech musí opustit bezpečí rodiny a začít chodit poprvé do školy, na veřejnost. Je vystavován všem možným ústrkům a příkořím. Sen, víra a odhodlání malého kluka, to, jak překonává vlastní strach, mne naprosto dostalo. Vím, je to do určité míry fikce, ale co na tom. Zvítězil, dokázal ovlivnit všechny kolem sebe, dal příklad a inspiraci jiným, kteří občas pochybují. Včetně mne!